Příroda a okolí

Obec Doubravy se nachází na území Zlínského kraje.

Najdete ji 12 km jižně od Zlína při silnici do Luhačovic a Uherského Brodu a horopisně patří k pásmu Vizovických vrchů, které jsou součástí Bílých Karpat.

Nejvyšší místo rozsáhlého doubravského katastru, který zaujímá plochu 1018 ha, leží v nadmořské výšce 517 m. n. m severně od obce v lesích a nejnižší místo o nadmořské výšce 295 m. n. m je při odtoku Černého potoka.

Zelené údolí u Doubrav (tzv. „Zeleňák“) – pohled do údolí od obce. (foto Pavel Šnajdara)

Geologický podklad území je tvořen třetihorními flyšovými horninami starými 34 – 56 milionů let, pro které je typické střídání jílovců, pískovců a slínovců ve vrstvách 2 – 20 cm silných. Tohoto zajímavého uspořádání hornin si můžeme všimnout například ve výkopech při stavbách budov.

Motýla otakárka ovocného naleznete nejčastěji v křovinách, remízcích na pastvinách a sadech poblíž planých trnek. (foto Pavel Šnajdara)

Vlastní obec se rozkládá v údolí orientovaném k jihu. Od severu je chráněná hradbou lesů, které zabírají polovinu katastrálního území a v nich pramení Kaňovický a Černý potok, odvodňující území.

Ukázka uspořádání flyšových hornin v jednom z drobných lomů v obci. (foto Mgr. Magdaléna Šnajdarová)

Při Černém potoku se zachovala jedinečná ekologicky významná oblast Zelené údolí u Doubrav. Niva potoka je chráněna jako přírodní rezervace s názvem Uhliska s navazujícím ochranným pásmem s květnatými loukami.

Jedná se o nejzachovalejší mokřadní území v bývalém zlínském okrese, ve kterém můžeme vidět, jak vypadaly potoky s původními břehovými porosty lužních olšin a na ně navazujících luk v minulosti.

Lužní olšiny v Uhliskách. (foto Pavel Šnajdara)

Přírodní rezervace Uhliska byla vyhlášena nařízením Zlínského kraje č. 3/2019 dne 9. 12. 2019 a její celkové výměře činí 14,2663 ha.

Uhliska – jedna z tůní pro obojživelníky. (foto Pavel Šnajdara)

Předmětem ochrany jsou společenstva cenných pcháčových luk, širokolistých suchých trávníků a údolních jasanovo – olšových luhů s výskytem mnoha vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména pak evropsky významných druhů motýlů modráska očkovaného a modráska bahenního.

Tato přírodní rezervace tvoří jádrové území Evropsky významné lokality Uhliska, která má celkovou rozlohu 50,6735 ha

Brouk roháč obecný žije především v tlejícím dřevu starých dubů, ale i v hrušních a jabloních ve starých sadech. (foto Pavel Šnajdara)

Kudlanka nábožná je sice subtropický druh hmyzu, ale v poslední době se stále častěji v důsledku oteplení klimatu dá nalézt i u nás. (foto Pavel Šnajdara)

Z botanického hlediska se jedná o velmi hodnotné území, ve kterém bylo zjištěno přes 250 druhů vyšších rostlin, z nichž k nejvzácnějším patří naše orchideje prstnatec májový, prstnatec pleťový a okrotice dlouholistá.

Na podmáčených loukách roste také suchopýr širolistý a mokřadní druhy ostřic a sítin, na sušších místech pak modřenec chocholatý, snědek jehlancovitý, jetel horský, dobromysl obecná nebo prasetník kořenatý.

Okrotice dlouholistá je orchidej listnatých lesů. (foto Pavel Šnajdara)

Prstnatec májový je orchidej mokřadních luk. (foto Pavel Šnajdara)

Hvězdnatec zubatý se zelenožlutými květy je typickou rostlinou karpatských doubrav. (foto Mgr. Magdaléna Šnajdarová)

Rovněž faunisticky se jedná o zajímavé území. Z motýlů se zde vyskytují dnes již vzácné a mizející druhy modrásek bahenní a modrásek očkovaný, hojný je ohniváček černočárný. V roce 1995 zde byl nalezen vodomil Cercyon sternalis, nález patřil k prvním známým údajům o jeho výskytu na území České republiky, za zmínku stojí i vzácný drobný potápník Hydroporus ferrugineus.

Početné je i zastoupení střevlíků, které poukazuje na zachovalost území a kterých zde bylo zjištěno 34 druhů. Patří mezi ně střevlík zrnitý, střevlík fialový a střevlík Scheidlerův.

Z dalších vzácných a ohrožených druhů brouků se zde vyskytuje majka fialová, drabčík huňatý, chrobák Geotrupes spiniger, krajník hnědý nebo roháč obecný. Významným prvkem arachnofauny je sklípkánek černý.

Motýla modráska očkovaného můžete uvidět na loukách, na kterých se vyskytuje rostlina krvavec toten, který je živnou rostlinou pro jeho housenky. (foto Pavel Šnajdara)

Čistá voda v potoce, systém přehrazených příkopů a tůně umožňují výskyt ohrožených druhů obojživelníků, žije zde například mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek horský, skokan štíhlý, rosnička zelená a kuňka žlutobřichá a také zde najdeme našeho největšího korýše raka říčního.

Sklípkánek černý je velmi vzácný druh pavouka, který žije pod zemí a na povrchu má pouze vyústění své chodbičky spletené z hustých pavučinových vláken. Žije v terénu bez křovin a stromů. (foto Pavel Šnajdara)

Křižák pruhovaný je subtropický druh pavouka připomínající vzhledem vosu. (foto Pavel Šnajdara)

Užovka hladká žije na výhřevných suchých biotopech i v obci Doubravy. Svým vzhledem připomíná zmiji, ale není jedovatá a je velmi užitečná lovem drobných hlodavců. (foto Pavel Šnajdara)

Ze zástupců plazů byla v chráněném území zjištěna užovka hladká a ještěrka obecná a z ptáků je významný výskyt bramborníčka hnědého, ťuhýka šedého, cvrčilky říční a cvrčilky zelené.

Zlatohlávek skvostný je překrásný brouk vyvíjející se ve ztrouchnivělých starých ovocných stromech. (foto Pavel Šnajdara)

Rosnička zelená – stromová žába s prsty zakončenými typickými přísavkami. (foto Pavel Šnajdara)

Čolek horský žije v chladnějších lesních tůních. (foto Pavel Šnajdara)

Lesy v Zeleném údolí jsou z velké části zachované v původním složení druhů dřevin. V nejnižší části najdeme vrboolšové porosty s jasany, na které navazují výše položené dubobučiny a dubohabřiny s bohatým výskytem vzácných bylin.

V nich na jaře rozkvétají sasanky hajní, prvosenky vyšší a hvězdnatce zubaté, o něco později pak lilie zlatohlavé. Rostlinné bohatství doplňují vzácné druhy živočichů jako jsou datel černý, holub doupňák a čáp černý, na okrajích lesů poletují motýli bělopásek topolový, batolec duhový a batolec červený.

Hnědásek kostkovaný. (foto Pavel Šnajdara)

O kosení luk, rozmísťování budek pro ptáky, čištění tůní a mnoho dalších prací, které udržují přírodní rezervaci v dobrém stavu, se starají členové místní organizace Českého svazu ochránců přírody Zelené údolí u Doubrav.

Šetrné kosení porostu bez použití strojového kosení rotačními sekačkami a s nejmenším škodlivým zásahem do přírody. Při kosení kosou nebo ručně vedenou sekačkou s žací lištou nedochází k rozdrcení rostlin a živočichů. (foto Pavel Šnajdara)

Na katastru obce bychom našli i další cenná území, která zasluhují ochranu. Patří mezi ně Poledniska, les, který získal svůj název podle toho, že do něj obecní pastýř vodil v poledne dobytek, aby jej uchránil před sluncem a vedrem. Dodnes se zde dochovaly některé nejstarší stromy, mezi mladším porostem bychom našli i ojedinělé dvě staletí staré buky.

Lesní tůň Jezero bychom našli na východně orientovaném svahu asi 2 km severně od vesnice v Zeleném údolí v těsné blízkosti nivy Kaňovického potoka. Jezero je významnou lokalitou obojživelníka čolka horského.

„Jezero“ je mělká terénní deprese zachytávající povrchovou vodu cca 2 km severně od obce Doubravy na východně orientovaném zalesněném svahu v Zeleném údolí. Vyskytuje se zde mlok skvrnitý a čolek horský (foto Pavel Šnajdara)

Jako Ohrady jsou nazývána pastviska nad obcí, ve kterých bohaté bylinné patro provází také množství dřevin. Napočítali bychom zde minimálně 24 druhů stromů a keřů. V travních porostech se vyskytují lilie zlatohlavé, na jaře prvosenky vyšší a jarní, hvězdnatec zubatý a jiné významné druhy rostlin. Ve starých „doupných“ stromech hnízdní mnozí ptáci, například krutihlav obecný.

Ještě bohatší výskyt dřevin, tentokrát 28 druhů, najdeme na pastvině Podlovisky, 400 m jihovýchodně od obce. Kromě lilií zlatohlavých a prvosenek vyšších, které rostou i v Ohradách, zde najdeme také hrachor jarní, sasanku hajní a množství druhů ptáků a obratlovců.

Křivatec žlutý rozkvétá na jaře na vlhčích květnatých loukách a listnatých lesích. (foto Pavel Šnajdara)

Háj Kopánky zalesněný duby a buky má také dochováno původní bylinné patro a roste zde například česnek medvědí. Lokalita je nejzachovalejší ukázkou toho, jak původní porosty doubrav v okolí vypadaly.

Doubravy patří do ovocnářské oblasti a v teplých periodách se zde v minulých staletích pěstovalo i víno.

Velmi vzácná vřetenuška čičorková sající nektar z květu. (foto Pavel Šnajdara)

Vesnice byla vždy obklopena mnoha starými stromy. Rostl zde jeřáb oskeruše, podle kterého se jmenuje Oskerušný les. Bohužel dodnes se na katastru zachovalo jen několik málo většinou mladých stromků, ačkoliv kronika z počátku 20. století jich zaznamenává desítky.

Také staré lípy, rostoucí přímo mezi domy, byly již mnohé skáceny.

V lesích v okolí Doubrav lze výjimečně nalézt i velmi vzácný chráněný hřib bronzový. (foto Mgr. Magdaléna Šnajdarová)

Obec Doubravy (původně Veledoubravy) získala svůj název podle okolních lesů, ve kterých rostly převážně duby.

Krásu krajiny a zachované přírodní bohatství můžeme obdivovat dodnes. Jak je okolní příroda přizpůsobivá můžeme sledovat u různého hmyzu a ptáků, kteří se po vykácení starých stromů v lese, kde sídlili v trouchnivém dřevě a dutinách, přestěhovali do letitých ovocných stromů v sadech a zahradách za domy.

Vznikl tak pozoruhodný biotop v přímé blízkosti lidských obydlí bohatý na vzácnější druhy jako jsou roháč obecný, zlatohlávek skvostný, krutihlav obecný, žluna zelená nebo žluna šedá.

Uhliska jsou přírodní rezervací. Jedná se o nivní mokřady s chráněnými živočichy a rostlinami. (foto Pavel Šnajdara)

Sněženky a bledule rozkvétají na jaře v Uhliskách v místě zvaném „Svatyně“ (foto Pavel Šnajdara)

Krutihlav obecný je vzácný druh ptáka, jehož hlavní potravou jsou mravenci. (foto Pavel Šnajdara)

Na krmítko v zimě se slétají drobní pěvci, jako jsou dlask tlustozobý, čížek lesní, zvonek zelený, stehlík obecný nebo pěnkava obecná. (foto Mgr. Magdaléna Šnajdarová)

Autorem textu je Pavel Šnajdara a Mgr. Magdaléna Šnajdarová